Pátá letošní přednáška SPE

SPOLEČNOST PRO ESTETIKU ZVE NA PŘEDNÁŠKU


O ČEM SE NEDÁ MLUVIT, O TOM SE MUSÍ ZPÍVAT.

Vojtěch Kolman | Ústav filosofie a religionistiky, FF UK v Praze

Pondělí 4. 11. 2013 | 17.15 hod. | zasedací místnost Ústavu dějin umění AV ČR | Husova 4, Praha 1 |


 

„Lidé dnes věří, že vědci tu jsou proto, aby je poučili, básníci a hudebníci proto, aby je pobavili.

To, že by je mohli také něco naučit, jim vůbec nepřišlo na mysl.“

Wittgenstein, Rozličné poznámky.

 

Obecná otázka, která nás zajímá, může být formulována takto: Lze antinomie rozumu, do nichž se tento systematicky zaplétá, vyřešit odskokem z epistemické oblasti do oblasti estetické? Toto řešení by bylo v souladu s Wittgensteinovou (a také Heideggerovou) pozdní tendencí předesílat, v rozporu s tradicí, uměleckou zkušenost zkušenosti vědecké. Východisko i název přednášky přitom tvoří slavný Wittgensteinův výrok „o čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet“, kterým uzavírá svůj Tractatus a v němž samém se říká něco, co by v souladu se svým obsahem nemělo a ani nemohlo být vlastně vysloveno, přestože to vysloveno bylo. Tento rozpor má kromě zřetelných epistemických motivů, jež artikulují vztah obsahu tvrzení k jeho konstitutivním předpokladům („horizontu porozumění“), také konotace etické a estetické, tj. týká se rovnou měrou oblastí pravdy, dobra a krásy v jejich vztahu k oblasti nevyslovitelného. Zatímco v etice je tento ohled zvláště patrný (neboť odpovídá klasické kritice kazatelů morálky, kteří by právě proto, že soudí, měli být sami souzeni), estetická oblast nám nabízí přesvědčivé příklady, v nichž je uvedená rozporuplnost překonána, neboť se v ní systematicky pohybujeme na hranici toho, co říci lze a toho, co se v této řeči pouze ukazuje, jak to manifestuje právě zpěv jako zkušenostní fenomén.

 

Jako vedlejší produkt expozice mohou být zodpovězeny i následující závažné otázky:

1) Co je to za pravdu, která je podle Hegela v umění smyslově manifestována?

2) Jak souvisejí Klingsorova autokastrace a chromatičnost s dialektikou pána a raba?

3) Proč by v ideálním dramatu neměly vystupovat záporné postavy?

4) Proč je zmenšený septakord maloburžoazní?

Literatura

Hegel, G. W. F., Philosophie der Kunst. Vorlesung von 1826, Suhrkamp, Frankfurt a. M., 2004.

Wittgenstein, L., Lectures and Conversations on Aesthetics, Psychology and Religious Belief, University of California Press, Berkeley, 1967.


 

Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (*1975) Filozof, logik. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1994–1999 Mgr, Logika; 1999–2002  Ph.D., Logika). Absolvoval zahraniční výzkumné stáže na univerzitách v Lipsku (Prof. Pirmin Stekeler-Weihofer, 2004/2005 a 2012) a Pittsburghu (Prof. Robert Brandom, 2011/2012). Je držitelem několika významných ocenění (Bolzano Prize, 2002; First Prize for Best Book in non-fiction category, Academy of Sciences of the Czech Republic, 2009; The Book of the Year Prize of the Academy of Sciences of the Czech Republic, 2009). V současnosti působí v Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jako autor publikoval především monografie Logika Gottloba Frega, Filosofia, Praha 2002; Filosofie čísla. Základy logiky a aritmetiky v zrcadle analytické filosofie, Filosofia, Praha 2008; a Idea, číslo, pravidlo. Úvod do analytické filosofie, která se nechce stát přísnou vědou, Filosofia, Praha, 2011. Jako editor se podílel na např. na publikacích Možnost, skutečnost, nutnost, Filosofia, Praha, 2005; (s Hynkem Janouškem) Syntetické apriori, Filosofia, Praha, 2012; v roce 2013 vychází publikace O špatném nekonečnu, Filosofia, Praha, 2013 (s Robertem Roreitnerem).

.


Harmonogram dalších přednášek SPE v roce 2013:

2.12. Karel Císař (VŠUP)

Rubriky: 2013, Aktuality, Blog | Štítky: , , , , , ,