CFP: Konference Hranice experimentu

Hranice experimentu:

Experiment ve výtvarném umění, architektuře, designu, literatuře, hudbě, filmu, ekonomii a politice 60. let 20. století

Organizátor: VŠUP v Praze

Odevzdání anotací: 21. říjen 2013

Rozsah anotace: 1 normostrana

Rozsah příspěvku: cca 30 minut

Termín konference: začátek prosince 2013

 

Pojmem experiment nechceme označit soubor progresivních uměleckých děl, jako se tomu dělo v dosavadní literatuře. Zajímá nás dynamika samotného termínu, který nabýval rozdílných, často protikladných významů. V 60. letech charakterizoval na jedné straně alternativní tvorbu umělců vymezujících se proti panujícímu režimu a na straně druhé režim samotný, popřípadě pokusy o jeho reformu. Projevil se ve výtvarném umění, architektuře, designu, literatuře, filmu, hudbě, ale také v ekonomii a politice a samozřejmě ve vědě. Střídavě s ním operovali a zase se ho vzdávali oficiální zástupci režimu stejně jako představitelé alternativní kultury. Paralelně byl vnímán jako zdroj autentické tvorby i pouhý módní fenomén, jako samoúčelný formalismus i věrohodný vědecký princip, jako oficiální nástroj pokroku i alternativní prostor svobody. Pokusíme se o přesnější navigaci mezi těmito protiklady a budeme uvažovat, nakolik dynamika pojmu experiment tvořila pozadí kulturního a společenského rozkvětu 60. let.

 

Experiment jako dědictví avantgardy

Západní historie umění používá pojem experiment zejména v souvislosti s ruskou avantgardou (Camilla Gray, The Great Experiment: Russian Art 1863-1922). Tehdejší výboje progresivního umění získaly mezinárodní rozměr, v československém prostředí hrál klíčovou roli Karel Teige. Nakolik se v jeho vědeckém pojetí architektury uplatnil experiment jako jeden ze základních nástrojů vědy? A jakou roli potom hrálo téma experimentu při recepci historické avantgardy v 60. letech?

 

Experiment jako prostor svobody

Řada umělců pod tlakem režimu zvolila vnitřní emigraci a uzavřela se mezi čtyři stěny ateliéru, kde pracovala s malými formáty. Nakolik tato omezení generovala rejstříky experimentálních technik? Nakolik volné nakládání s výtvarnými formami, slovy a znaky vyznačovalo prostor svobody oproti oficiálnímu monumentálnímu umění a byrokratickému jazyku komunistické moci?

 

Experiment jako dobová móda

Experimentujících umělců rychle přibývalo. Nakolik se experimentální postupy staly jednoduše opakovatelným schématem těžícím z dostupnosti nových materiálů a technologií? Jak na tento proud reagovali autoři, kteří zdánlivě v jeho stínu pomaleji rozvíjeli vnitřně autentickou tvorbu?

 

Experiment jako nástroj pokroku

S nastupující normalizací počátku 70. let byla pomocí pojmu experiment hromadně odsuzována progresivní tvorba předcházející dekády. Zároveň ale pokračoval „velký“ experiment socialismu. Jak je možné, že režim oficiálně inicioval výstavbu pokusných sídlišť („experimentálek“), ale odsuzoval experimentální umění? Jak se experiment projevil v tehdejší politice a ekonomii?

 

Kontaktní adresy:

experiment.vsup@gmail.com (anotace)

Johanka Lomová: johalom@gmail.com

Jan Wollner: jan.wollner@gmail.com

Rubriky: Blog | Štítky: , , , , , , , , ,