Šárka Lojdová (Univerzita Karlova) Po konci umění? Úvahy o konci umění v kontextu filozofie Arthura C. Danta Přednáška a uvedení českého překladu Dantovy knihy Po konci uměníJan Čejka Gallery, 16.00, 21. 10. 2021Ve své přednášce se Šárka Lojdová zaměří na širší kontext jedné z nejprovokativnější tezí, které pronesl vlivný americký
Miloš Ševčík (Univerzita Karlova)Teorie humoru Luise Cazamiana 7. 10. 2021, 13.00 Na setkání bude představena nová monografie Miloše Ševčíka s názvem Louis Cazamian’s Theory of Humour (Praha, Karolinum 2021). Miloš Ševčík nejprve poukáže na badatelské zaměření Louise Cazamiana a na pozici úvah o humoru v Cazamianově díle a dále se bude stručně
Adam Andrzejewski (University of Warsaw, Poland) Atmospheres, Urban Sites, and Metaphysics 22. 9. 2021, Dům U Minuty (Skautský institut) Atmosphere is one of key ideas in contemporary aesthetics. Contrary to the widespread view, I argue that an atmosphere is not a “quasi-thing”, or “half-thing”, but rather a relational feature of
Radim Šíp (Masarykova univerzita) Návštěvník: Foucaultovská analýza instituce školy literárními prostředky 28. 6. 2021, 17:00–18:30 Jak vlastně přiblížit systém mechanismů, kvůli kterému chronicky selhává instituce školy? Nenabízí fikce lepší prostředek než současné vědecké postupy? „Návštěvník“, člověk, který přišel z budoucnosti, prochází jednou běžnou českou školou. Jeho technologie sběru a analýzy dat
Andrea Průchová Hrůzová (Univerzita Karlova v Praze) Politická vizuální historie rozprostřená v multimediální síti 22. 6. 2021, 17:00–18:30 To, jak si události pamatujeme prostřednictvím obrazů, se zásadně liší od toho, jak si je pamatuje bez nich, tvrdí mnozí teoretici. Výzkum historických událostí, myšlenek či období prostřednictvím vizuálních pramenů přináší nejen
Vladimír Borecký je širší odborné veřejnosti znám díky fenoménu „mašíblu“, specifickému typu tvořivosti, jejž teoreticky popsal a demonstroval na příkladech z českého kulturního prostředí. Ve svém díle se ale Borecký snaží vypracovat také obecnou teorii kultury. Za základní, aktivní a kreativní zdroj kultury považuje imaginaci a její schopnost fantazijního zdvojování mezi
MAY 6, 2021, 6:00 pm, zoomHanne Appelqvist (Helsinki University, Finland)Art’s Part in Wittgenstein’s Philosophy Many philosophers, especially those representing the analytic mainstream, tend to read Wittgenstein’s remarks on aesthetics and the arts as his personal musings or aphorisms disconnected from his more “serious” philosophy. There are several reasons for such aperception. The way in
Petra James (Svobodná univerzita v Bruselu)26. 4. 2021 17.00 – 18.30Faustovský mýtus a titanismus podle Jana Patočky Jan Patočka (1907–1977) se po celý život ve svém díle vracel k několika archetypům a motivům. Patří k nim jistě Sokrates, Faust a motiv titanismu. Je jistě možné vysledovat vývoj literární figury „sokratovského
Jakub Stejskal (University of Basel) Co je formát obrazu? 25. 2. 2021 16.00 – 17.30 Záznam přednášky je dostupný zde Na rozdíl od „stylu“, „média“ nebo „formy“ se pojmu formátu věnovalo v dějinách umění a estetice jen málo teoretického zájmu. Ve svém příspěvku navrhuji rozšířené pojetí formátu obrazu, které slibuje
Franz Ficker (1782-1849) Österreichische Ästhetik unter Staatsaufsicht vor dem Herbartianismus Tomáš Hlobil Peter Lang, 2020 Die vorliegende erste, auf zahlreichen Archivquellen basierende Monografie über Franz Fickers Ästhetik untersucht die Theorie des institutionell wichtigsten Universitätsästhetikers der österreichischen Monarchie des Vormärz aus zwei Gesichtspunkten: institutionell als Bestandteil der österreichischen Universitätspolitik und ideell
Blíží se opět konec roku a s ním i termín vyúčtování příjmů a výdajů naší společnosti. Rádi bychom Vás jako každý rok touto cestou poprosili o zaplacení členského příspěvku na letošní rok, tj. rok 2020. Jak pravděpodobně víte, podle výše této Vaší spoluúčasti je Radou vědeckých společností Akademie věd ČR vypočítána
Estetika přírody. K historii estetického ocenění krajiny Karel Stibral Červený Kostelec: Pavel Mervart 2019 532 s. Kniha sleduje proměny estetického ocenění přírody v evropské kultuře s důrazem na proměnu estetických preferencí od krajiny zemědělské, ovlivněné člověkem, ke krajině „divoké“, krajině velehor a lesů. Sleduje také proměny pohledu na přírodu jako na krajinu
