Co je nového v estetice

Tereza Hadravová,

Co je nového v estetice

Praha: Nová beseda 2016

160512231845Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic. Psychologové, biologové či neurovědci se pokoušejí odhalit, v čem spočívá mocná působnost uměleckých děl. Nalezené odpovědi nejsou revoluční, ale zdá se, že se díky nim v estetice děje cosi nového. Kniha sleduje některé ze soudobých pokusů přivést k sobě dva způsoby řeči – filozofickou reflexi a vědecký výzkum na první pohled téhož předmětu: uměleckého díla.

 

Rubriky: Publikační činnost členů |

Výuka dobrého vkusu jako státní zájem II

Tomáš Hlobil,

Výuka dobrého vkusu jako státní zájem II. Závěr rané pražské univerzitní estetiky ve středoevropských souvislostech 1805-1848

Praha: Togga 2016

285_bigEstetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung). Císařovna Marie Terezie proto estetiku zařadila mezi obory vyučované na filozofických fakultách rakouských univerzit. Estetika neopustila filozofické curriculum ani v pozdějších univerzitních reformách císařů Františka II./I. a Ferdinanda I. Postavení estetiky v soustavě oborů filozofických fakult se v předbřeznové době přesto výrazně změnilo. Předkládaná kniha, pokračování prvního dílu pokrývajícího předcházející půlstoletí (2011), líčí tyto změny na příkladu pražské univerzitní estetiky ve dvou okruzích. První okruh popisuje estetiku institucionálně ve světle úředních dokumentů – dvorských předpisů, studijních plánů a univerzitních seznamů přednášek. Druhý obrací pozornost k vlastním přednáškovým cyklům drženým na pražské univerzitě v letech 1805 až 1848. Na základě rukopisných zápisů a opisů rekonstruuje estetické teorie Josepha Georga Meinerta (1773–1844), Johanna Heinricha Dambecka (1774–1820) a Antona Müllera (1792–1843) a vsazuje je do dějin evropské, zvláště německé estetiky. Závěrečný Dodatek tvoří studie průřezově postihující ráz celé rané pražské univerzitní estetiky let 1763 až 1848.

Rubriky: Publikační činnost členů |

Podzim postmodernismu. Teoretické výzvy současnosti

Roman Kanda (ed.),

Podzim postmodernismu. Teoretické výzvy současnosti

Praha: Filosofia 2016

Kanda_Podzim_postmodernismuKolektivní monografie představuje čtenářům teoretickou diskusi, v českém kontextu ojedinělou, o povaze současné společnosti a kultury a o možnostech filosofické reflexe. Východiskem diskuse je kritická koncepce obsažená v knize Michaela Hausera Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (Praha, Filosofia 2012). Autoři ovšem zmíněné východisko často přesahují a nastiňují vlastní pojetí problémů. Příspěvky z pera Václava Bělohradského, Jiřího Pechara, Michaela Hausera, Petra Kužela, Olega Suši, Romana Kandy a dalších se zaobírají tématy epistemologickými, politologickými či estetickými, neboť ve všech těchto sférách poznání a praxe se projevují proměny, ale i rozpory naší doby, která se (ještě) označuje jako postmoderní.

Rubriky: Publikační činnost členů |

Ťing-Ťie: Poznámky k Písním ze světa lidí

Ondřej Dadejík, Olga Lomová, Vlastimil Zuska

Ťing-Ťie: Poznámky k Písním ze světa lidí

Praha: Karolinum 2016

214004_big

Monografie představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmu zde stojí ústřední pojem ťing-ťie, čínský pojem, jednoduše a bez deformací nepřevoditelný na singulární koncept západní estetiky. Wang Kuo-wejova estetická teorie, nahlížená zde v zastřešující perspektivě dvou disciplín, sinologie a estetiky, nabízí vzácnou příležitost sledovat pokus o spojení dvou odlišných tradic ještě předtím, než nový myšlenkový model přejatý ze Západu vytěsnil domácí tradici. Důležitou součástí knihy je úplný překlad Wang Kuo-wejových Poznámek k písním ze světa lidí, doplněný rozsáhlým poznámkovým aparátem.

 

Rubriky: Publikační činnost členů |

Heteronomie estetické hodnoty

Pavel Zahrádka

Heteronomie estetické hodnoty. Sociologická kritika filozofické estetiky

Brno: Host 2015

205911_bigCo je to estetický soud? Může být estetický soud obecně platný? Jak můžeme někoho přesvědčit o správnosti našeho estetického hodnocení? Co je to estetická vlastnost? Publikace předkládá odpovědi na tyto a další otázky prostřednictvím nástrojů filozofie jazyka a opírá se přitom o empirické poznatky kulturní sociologie a etnografického výzkumu vkusu. Základním poselstvím knihy je teze, že filozofická a sociologická estetika jsou komplementárními oblastmi vědění, které se vzájemně podmiňují a potřebují, mají-li být výše uvedené otázky uspokojivě zodpovězeny.

 

 

Rubriky: Publikační činnost členů |

Patočkovy interpretace literatury

Daniela Blahutková a Miloš Ševčík

Patočkovy interpretace literatury

Červený Kostelec: Pavel Mervart 2014

202335_bigMonografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství. První část knihy představuje texty, které vypovídají o Patočkově pohledu na vztah literatury a mýtu, druhá část texty věnované vztahu literatury a filozofie. Autoři se snaží porozumět Patočkovu pohledu na původ básnictví v mýtu a na život mytologických témat v literatuře. Zároveň ukazují, jak Patočka pojímá filozofickou rekonstrukci básnické zkušenosti a jak se jeho interpretační přístup váže k jeho analýzám lidské existence. Pozornost je věnována publikovaným i nepublikovaným Patočkovým textům ze 30. a 40. let, především však textům ze 60. a 70. let. Zkoumána jsou Patočkovy významná filozofická pojednání stejně jako příležitostné studie, recenze, přednášky či přípravné texty.

Rubriky: Publikační činnost členů |

Druhá příroda

Ondřej Dadejík a Pavel Sterec

Druhá příroda

Praha: UMPRUM 2015

202063_bigKniha Druhá příroda se zabývá fenoménem „politizované“ přírody. Pojednává o lesích, které byly navrženy a vysazeny člověkem jako památníky či monumenty a o hranicích mezi samorostlým a lidským. Pokouší se uchopit a zároveň nepopřít napětí vznikající mezi přírodou formovanou k účelům ideologií na straně jedné a přirozeným prostředím, které ji obklopuje a naturalizuje na straně druhé. Tento konflikt je základním tématem knihy a neukazuje se jako výzva k „odevzdanému“ návratu do panenského stavu, ale jako hybatel procesu tvorby – vytváření nového. Téma je rozvíjeno skrze případovou studii, jejímž cílem je postihnout fenomén lesů vysazených v různých dobách a na různých místech tak, aby manifestovaly konkrétní politické sdělení nebo se staly monumentálním odkazem. V knize jsou zahrnuty fotografie z lesů vysazených okolo poloviny dvacátého století do tvarů slov Hitler (Česká republika), Tito (Bosna a Hercegovina), Lenin (Bělorusko) a Les obětí holocaustu (Izrael). Poslední z fotografických množin dokumentuje výsadbu nového Lesa růstu (Česká republika). Kniha postupně prozkoumává důvody fascinace lesem jako přírodním prostředím, lesem jako monumentem a ruinou, a nakonec uměním, které je motivováno touto fascinací a snaží se tento efekt zachytit či znovuvytvořit. Rozpory, které zažíváme v těchto lesích, nakonec zachycuje i její struktura. Grafická úprava Parallel Practice (Jan Brož a Michal Landa).

Rubriky: Publikační činnost členů |

Umění jako vyjádření smyslu

Miloš Ševčík,

Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky

Červený Kostelec: Mervart 2014

201853_bigMonografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění. Mezi témata Patočkova myšlení, která autor v knize sleduje, patří zejména umělecká vzdělanost, pojetí vztahu literatury a mýtu, vzájemná souvislost a odlišnost architektury, sochařství a malířství, styl ve výtvarném umění, spojitost a rozdíl mezi uměním minulosti a přítomnosti a rovněž aspekty vztahu mezi uměním a vědeckým poznáním. Patočkova filozofie je zkoumána do značné míry chronologicky, od raných Patočkových textů ze 30. a 40. let k textům ze 60. a 70. let, chronologii vzniku je však nadřazeno zdůraznění obsahových spojitostí mezi jednotlivými pojednáními.

Rubriky: Publikační činnost členů |

Kultura, estetično, umění

Dušan Prokop, Barbora Půtová (ed.)

Kultura, estetično, umění. Pojmové variace

Praha: Malá Skála 2014

201314_bigKniha zahrnuje soubor teoretických studií, literárních analýz, vysokoškolských přednášek a encyklopedicky koncipovaných hesel českého estetika Dušana Prokopa. Polovina zde zahrnutých statí nebyla doposud publikována. V textech jsou teoreticky i metodologicky analyzovány a objasněny klíčové pojmy estetiky, umění a teorie kultury – klasičnost, klasické a klasika, umělecké dílo a artefakt nebo kopie a originál. Zvláštní pozornost Prokop věnuje původu, vývojovým proměnám a etymologii pojmu kultura, včetně jeho různých významových dimenzí a funkcí, které vypovídají o jeho polysémantičnosti. Za integrující bázi předkládaných teoretických studií Dušana Prokopa lze označit vymezení sítě pojmů a kategorií jako gnoseologických konstruktů umožňujících analyticky a interdisciplinárně zkoumat kulturu a umění. Texty navíc představují cenný doklad intelektuálního vývoje vědce, a jeho postupný přechod od filozofie ideologicky ovlivněné dobovým marxismem k přístupům rozvíjeným západní filozofií a kulturní antropologií.

Rubriky: Publikační činnost členů |

Aisthesis

Miloš Ševčík

Aisthesis. Problém estetické události v myšlení E. Levinase, J.-F. Lyotarda a G. Deleuze a F. Guattariho

Červený Kostelec: Pavel Mervart 2014

193412_bigKniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“. S využitím myšlenek těchto autorů charakterizuje monografie povahu estetické oblasti jako děje v silném slova smyslu, jako vyvstání a jako procesu, v nichž nejsou přítomny ani předměty, kterých by se vyvstání a proces týkaly, ani subjekt, kterému by se toto vyvstání či proces odhaloval jako zkušenost. Díky tomu má estetická událost nečasovou povahu. Kniha však zároveň zdůrazňuje, že přes tuto nepřítomnost objektů i subjektu a nečasovost je estetické události vlastní specifický způsob uspořádání.

Rubriky: Publikační činnost členů |