Felix Borecký, Michaela Fišerová, Martin Švanter, Ondřej Váša,
Rozum, nerozum a přesvědčivost obrazů
Praha: Togga 2011

 

Lucie Pargačová,
Tropus, symbol, figura. Příspěvek k filosofii jazyka Salomona Maimona
Praha: FF UK 2011

 

Pavel Zahrádka (ed.),
Estetika na přelomu milénia.
Brno: Barrister & Principal 2011

Kniha Estetika na přelomu milénia představuje devět vybraných témat současné estetiky. Jsou jimi definice umění, ontologie umění, hodnota umění, umění a falzum, vysoké versus populární umění, umění a ideologie, umění a autorské právo, environmentální estetika a feministická estetika. Jejím účelem je uvést čtenáře do těchto problémových okruhů filozofické estetiky, seznámit jej s nabízenými řešeními, jejich východisky a příslušnou terminologií. Tento záměr naplňují především původní přehledové texty, zařazené na úvod každé z devíti kapitol. Za nimi následují překlady vždy dvou pečlivě vybraných studií, jejichž autoři – reprezentující jak angloamerickou analytickou, tak i kontinentální filozofickou tradici – zaujímají k danému problému polemické, často nesouhlasné stanovisko.

Karel Stibral, Bohuslav Binka, Naďa Johanisová,
John Ruskin a příroda.
Praha: Dokořán, Brno: Muni Press 2011

Kolektivní monografie tří autorů se pokouší přiblížit významného britského uměleckého kritika i sociálního myslitele Johna Ruskina a zprostředkovat kriticky především jeho myšlenky týkající se přírody v kontextu oblasti filosofické, estetické i sociálně-ekonomické a environmentální. Příroda je u něj jedním z nejdůležitějších témat, a přitom se objevuje napříč řadou jeho děl po celý jeho život. Příroda je pro něj důležitá, ať již uvažuje o uměni, kráse či lidské společnosti a ekonomice. Ruskin ukazuje, jak se věnovat přírodě a nepřejít na pozice přírodních věd, jak se věnovat i hodnotám přírody pro lidskou společnost a nepřistupovat k problému pouze metodami odvozenými z „tradiční“ vědy, která se snaží každou oblast odděleně a „objektivně“ analyzovat, ať již na půdě samotných přírodních věd či věd sociálních.

Kniha obsahuje kromě úvodního textu a stručného životopisu čtyři hlavní kapitoly, z nichž jedna je věnována kritické analýze Ruskinových filosofických východisek (B. Binka), jedna Ruskinovým názorům na estetické hodnoty přírody (K. Stibral) a jedna jeho sociálně-ekonomickému a environmentálnímu myšlení (N. Johanisová). Závěrečná kapitola (K. Stibral a B. Binka) zkoumá českou reflexi Ruskinova myšlení, které mělo výrazný vliv zejm. na F. X. Šaldu, nalezneme ho ale i u umělců počátku 20. století. Publikace je doplněna boxy rozvíjejícími témata kapitol a černobílými i barevnými kresbami a akvarely Johna Ruskina, který patřil v tomto směru mezi nejlepší britské akvarelisty 2. půlky 19. století.

Mǎdǎlina Diaconu, Miloš Ševčík (eds.),
Aesthetics Revisited. Tradition and Perspectives in Austria and the Czech Republic
Berlin – Münster – Wien: LIT 2011

The volume represents a selection of the articles which were presented at a colloquium on new research topics in aesthetics at the Austrian Library in Pilsen in September 2010. Their authors, Czech and Austrian scholars, address various topics, ranging from the institutional history of aesthetics to the relationship between philosophical aesthetics and psychology, and from the philosophy of literature to the aesthetics of fine arts, dramatic arts, and architecture.

Tomáš Hlobil,
Výuka dobrého vkusu jako státní zájem. Počátky pražské univerzitní estetiky ve středoevropských souvislostech 1763 – 1805
Praha: Togga 2011

Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung). Za císaře Josefa II. byla určena jako povinný předmět pro všechny posluchače třetího ročníku rakouských filozofických fakult. Přes zjevnou nobilitaci zároveň zůstala trvale vystavena útokům ze strany jak pragmatiků, požadujících od vzdělání přípravu na výkon praktických povolání, tak konzervativních kruhů a přírodovědců. Tato první monografie o počátcích pražské univerzitní estetiky zkoumá na základě archivních pramenů přednášky Carla Heinricha Seibta (1735-1806) a Augusta Gottlieba Meißnera (1753-1807) jako součást dějin evropské estetiky 18. století, zejména německé; zkoumá vznik stolice krásných věd (posléze přejmenované na stolici estetiky) jako jedné z nových kateder vzniklých na univerzitách rakouské monarchie v rámci tereziánských a josefínských reforem a zkoumá místo pražské univerzitní estetiky v české kulturní tradici chápané co možná nejvíce široce, nejen úzce jazykově česky.

Tomáš Kulka,
El kitsch,
Casimiro 2011

Ondřej Dadejík, Jakub Stejskal (eds),
The Aesthetic Dimension of Visual Culture,
Newcastle: Cambridge Scholars 2010

How can aesthetic enquiry contribute to the study of visual culture? There seems to be little doubt that aesthetic theory ought to be of interest to the study of visual culture. For one thing, aesthetic vocabulary has far from vanished from contemporary debates on the nature of our visual experiences and its various shapes, a fact especially pertinent where dissatisfaction with vulgar value relativism prevails. Besides, the very question ubiquitous in the debates on visual culture of what is natural and what is acquired in our visual experiences has been a topic in aesthetics at least since the Enlightenment. And last but not least, despite attempts to study visual culture without employing the concept of art, there is no prospect of this central subject of aesthetic theory ebbing away from visual studies. The essays compiled in this volume show a variety of points of intersection and involvement between aesthetics and visual studies; some consider the future of visual art, some the conditions and characteristics of contemporary visual aesthetic experience, while others take on the difficult question of the relation between visual representation and reality. What unites them is their authors willingness to think about contemporary visual culture in the conceptual frame of aesthetics. This book will be of great interest to students and scholars of philosophical aesthetics, art history, and cultural studies.

Dušan Prokop,
Kniha o Máchově Máji,
Praha: Academia 2010

Kniha přináší kritické shrnutí dosavadních zkoumání, rozborů a výkladů různých složek a problémů základního díla české poezie. Autor však předkládá také výsledky vlastních výzkumů a analýz z poslední doby. Důstojně vypravená publikace obsahuje kromě samotné básně část věnovanou Máchově osobnosti a genezi jeho arcidíla, dále rozsáhlý oddíl s rozbory a interpretacemi různých složek stavby básně, a konečně třetí část zabývající se vývojem recepce a ohlasů Máje. Kromě vyobrazení v textu, vztahujících se k Máchovu životu a ke vzniku a prvnímu vydání Máje, kniha obsahuje obrazovou přílohu s ukázkami ilustrací Máje a portrétů K. H. Máchy a CD s výběrem nahrávek přednesů Máje v interpretaci předních herců z minulosti i současných.
 

Denis Ciporanov, Tomáš Kulka (eds),
Co je umění? Texty angloamerické estetiky dvacátého století,
Červený Kostelec: Pavel Mervart 2010

Komentovaná antologie Co je umění? Texty angloamerické estetiky 20. století předkládá českým čtenářům poprvé reprezentativní výběr textů o definici umění, které jsou součástí diskuse probíhající v angloamerické estetice od padesátých let 20. století do současnosti. Ačkoliv by její titul mohl takové očekávání vzbuzovat, nenabízí jednoznačnou odpověď na otázku, co je a co není umění: je naopak koncipována tak, aby byla zastoupena všechna významná stanoviska k problému a vyznačena čitelná a srozumitelná linie ve vývoji sledované diskuse o povaze a definici umění.

Výběr textů může zaujmout jak ty, kteří jsou o smyslu a užitečnosti definice umění přesvědčeni, tak i ty, kteří filozofickou definici umění nepostrádají a nejsou tomuto teoretickému úsilí nakloněni. Diskusi o definici umění totiž netvoří pouze pozitivní pokusy o její nalezení, ale stejnou měrou i debata o samotném smyslu takové snahy. Kniha je ovšem především určena všem, které jejich zkušenost s uměním – v kterémkoli jeho druhu, žánru či médiu – někdy přivedla k myšlenkám přesahujícím jednotlivé dílo, soustředěným kolem základní otázky, co tvoří specifika oblasti vymezované pojmem umění.